Accidental News Watch na Blog.cz

Řádově stovky miliónů korun vyplatí stát ročně na různá odškodnění za chyby úředníků, policistů, exekutorů nebo daňových správců. Po vinících však škody prakticky nevymáhá, takže je z drtivé části zaplatí daňoví poplatníci. Jak Právu prozradil Jakub Haas z ministerstva financí, z rozpočtové kapitoly Všeobecné pokladní správy bylo loni vyplaceno na škody způsobené při výkonu veřejné moci, odškodnění obětem trestné činnosti, na soudní spory o ochranu osobnosti a ostatní náhrady téměř 300 miliónů korun.

Útok koalice na peněženky občanů pokračuje. Po návrzích na stoprocentní zvýšení řady správních poplatků přichází na řadu další rána: skupina poslanců TOP 09 a Starostové už poslala do Sněmovny novelu zákona o místních poplatcích, která počítá se stoprocentním zvýšením poplatku za komunální odpad. Ze současných až pěti set korun ročně by měl od začátku příštího roku stoupnout na tisícovku.

Podle šéfa klubu KSČM Pavla Kováčika ale komunisté novelu zákona nepodpoří. Také šéf Asociace krajů a první místopředseda soc. dem. Michal Hašek připouští, že obce mají problém, ale soc. dem. podle něj takový návrh nepodpoří. "Budu jen doufat, že na základě zákona, který tu prosadí pravicová vláda, nebudeme mít na mnoha místech černé skládky. Ty budou totiž muset likvidovat stejně ze svých rozpočtů města a obce," dodal Hašek.

Ústavní soud udělal ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi šestimiliardový škrt v rozpočtu. Návrh na snížení podpory stavebního spoření předloží znovu a chybějících šest miliard chce ušetřit třeba na dotacích povodňových opatření nebo platů státních zaměstnanců. "Tím, že Ústavní soud vstoupil do tak výsostně politické oblasti, jako jsou daně, se podle mého názoru dopustil precedentu, ze kterého není úniku," domnívá se Kalousek.

Upřímně řečeno, za stejné porušení legitimního očekávání by se dalo považovat zvýšení daně z příjmů. Jestli tady polovina politického spektra říká, že chce prudce zvýšit progresivní daň z příjmů fyzických osob, tak v tomto případě je pro mě nález Ústavního soudu nadějí. Pokud nějaká levicová vláda v budoucnu prudce zvedne daň z příjmů fyzických osob, tak budu argumentovat, že je tady precedent a že je porušeno legitimní očekávání lidí, protože jejich příjmy najednou budou nižší. Podle mého názoru se Ústavní soud tím, že vstoupil do tak výsostně politické oblasti, jako jsou daně, dopustil precedentu, ze kterého není úniku.

Soudní exekutoři, kteří mají sice v názvu soudní, ale jsou vlastně podnikatelé, kteří provádějí exekuce na základě rozhodnutí soudů, chtějí prosadit, aby o exekucích už mohli napříště rozhodovat zcela sami, jen na základě podkladů od věřitelů. Dlužníci by také navíc mohli začít přicházet o družstevní byty. Vyplývá to z prohlášení prezidentky Exekutorské komory Jany Tvrdkové na odborném kongresu soudců a advokátů Právní prostor 2011, který na tento týden svolal Evropský právní informační systém Codexis. Jak Právo zjistilo, tento záměr má zjevně podporu řady soudců. Exekutorská komora potvrdila, že dlužníkům často není co brát a vymahatelnost pohledávek v exekucích se zhoršuje. V novele občanského soudního řádu se proto navrhuje, že by dlužníkům mohl být zabavován i podíl v obchodní společnosti nebo družstvu; dlužníci by pak mohli přicházet i o družstevní byty, které jsou zhmotněním podílu v daném družstvu. Dnes je to víceméně možné jen u bytů v osobním vlastnictví. "Úspěšnost vymožení peněz z dlužníků přes exekutory se pohybuje kolem 30 až 40 procent," dodala Tvrdková.

Dosud rekordní sumu 140 milionů korun za 3 kilometry, tedy 47 milionů na kilometr, stála loni otevřená cyklostezka podél Rokytky v pražských Vysočanech. Nový úsek v Sedlci jej dvojnásobně předčí.

Efektivitu a potřebná svědectví v důležitých případech by mohla policii přinést užší spolupráce s veřejností. O té se již dost dlouhou dobu mluví, ale zatím zůstává jen u slov. Uskutečnění či alespoň širší debatě brání stín minulé doby - Pomocná stráž Veřejné bezpečnosti.

Českobudějovický krajský soud čeká největší proces v jeho historii. Kdy však monstrproces začne, není jasné. Nyní se musí soud seznámit s trestním spisem, který má neuvěřitelných 17 750 stran a dalších zhruba 40 000 stran příloh. Není si totiž možné myslet, že kauza se zlodějnou na ministerstvu obrany, kde šlo o 330 milionů korun, bude hotova za týden či měsíc.V seznamu 52 obžalovaných figuruje 11 bývalých zaměstnanců ministerstva obrany, pracujících na postech ředitelů stavebních a ubytovacích správ, vedoucích odborů a dalších, pak 38 podnikatelů či jejich zaměstnanců, dva notáři a jeden advokát. "Nejrozsáhlejší z devíti dílčích kauz se odehrála v Jindřichově Hradci, šlo o zakázku za 90 milionů korun. "Trestní řízení začalo 24. dubna 2006, řízení v této fázi probíhalo skrytě pomocí odposlechů a dalších dostupných informací. Za necelý rok pak začala policie s prohlídkami domovů, firem a dalších prostor, zajistila velké množství listinných důkazů, asi stovku počítačů a mnoho dalších nosičů informací. Tím činnost skupiny zcela paralyzovali. Už za čtyři měsíce policisté obvinili první podezřelé v kauze z trestních činů. Postupně pak padala další obvinění. Poslední rozhodnutí bylo vydáno 5. ledna 2009, počet obviněných dosáhl 54, z toho 18 také pro účast ve zločinném spolčení," podotkl Marek Belko z jihočeské expozitury protikorupční policie.

U dvou obviněných státní zástupce stíhání zastavil, 52 lidí čelí od čtvrtka obžalobě z trestných činů zneužití pravomoci veřejného činitele, pletich při veřejné soutěži a veřejné dražbě, porušování závazných pravidel hospodářského styku, podvodů, úplatkářství a účasti na zločinném spolčení.

V roce 1973 byla v Izraeli stávka lékařů, trvající 29 dní. Stížnosti pohřebních služeb odstartovaly podrobnější šetření a ukázalo se, že po dobu stávky poklesla úmrtnost obyvatel -o celých 50 %. V roce 1976 vyvolala stávka v Bogotě trvající 52 dní pokles úmrtnosti o 35 %.

Protestní omezení práce v Los Angeles v roce 1976 vyvolalo pokles úmrtnosti o 18%. Za stávky  ve Velké Británii v roce 1978 se rovněž udává pokles úmrtnosti. Po těchto zkušenostech znovu stávkovali lékaři v Izraeli v roce 1983, ale během stávky zachovali urgentní péči a navíc  zřídili "alternativní centra péče".

Zdá se že existuje jakási bazální, základní úmrtnost, které by teoreticky bylo dosahováno bez lékařské péče a k ní se přičítá příspěvek lékařské péče, který může být kladný - úmrtnost zvětšuje, či záporný - úmrtnost zmenšuje. A této bazální, základní úrovně je dosahováno po dobu stávky, kdy je poskytování lékařské péče zablokováno. Podle výše uvedených údajů je tedy příspěvek lékařské péče k úmrtnosti kladný a v některých případech  (stávka v Izraeli 1973 )  je stejně velký, jako ona bazální, základní úmrtnost.

Popsané údaje jsou ze sedmdesátých let minulého století, dnes jsme, doufejme, trochu dále. A mapují situaci v době zastavení lékařské péče na relativně krátkou dobu. Je otázkou, jak by to vypadalo za rok, za deset…..Nicméně analýzy z Velké Británie a USA se shodují v tom, že vliv lékařské péče na prodloužení střední délky života je velmi malý, hlavní prospěch přinesla zlepšená výživa a hygiena.


Zpracováno podle diplomové práce Jana Petráčka, v době zveřejnění studenta 3. LF UK.

"Dnešní mládež je čím dál horší. Takoví jsme my nebyli." To je generační věta, kterou někdy slyšel každý a kterou patrně za pár desítek let sám vysloví. Je tomu ale skutečně tak? Opravdu jsou dnešní mladí vulgárnější? Ředitel Základní školy v Mysločovicích Michal Mynář taktéž míní, že vulgarismy se používaly už dříve. Existovalo prý však vědomí společenského tabu. "Nepoužívaly se na veřejnosti," upozornil. Současně však poukázal na podíl viny samotné společnosti. "Ta je totiž neupozorní. Například na vesnici to dříve bylo běžné, starší mladé napomínali. Dnes je ovšem mezi dospělými vyšší míra lhostejnosti," konstatoval Mynář. Na chybu celé společnosti poukázala i ředitelka Základní školy Zachar v Kroměříži Petra Fečková. "Slyší to kolem sebe. Z televize či přímo od lidí," doplnila své stanovisko.

Za rok 2010 vybrala ČSSZ na důchodovém a nemocenském pojistném 332,6 miliard korun, včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 346,1 miliard Kč. Výdaje na dávky důchodového a nemocenského pojištění činily 360,6 miliard korun. Rozdíl v příjmech z pojistného a výdajích na dávky důchodového a nemocenského pojištění tedy činí 28 miliard korun.

Jak informovala ČSSZ, pojistné na sociální zabezpečení také úspěšně vybírá. Úspěšnost výběru ukazuje, kolik procent z pojistného a příslušenství předepsaného plátcům pojistného, se skutečně vybere. V období roku 2010 úspěšnost výběru pojistného včetně příslušenství činila v průměru 99,83 %.

Téměř třetina obyvatel v České republice pobírá některý z typů důchodů, tedy například starobní či invalidní. Ke konci roku 2009 to bylo zhruba 2,74 milionu lidí ve věkové skupině 15 a více let. Což bylo cca 31 procent dospělé populace. Starobních důchodců včetně těch, kteří pobírají vdovský, vdovecký či kombinovaný důchod, bylo v ČR 24,5 procenta, invalidních důchodců 5,9 procenta. Z percentuálního hlediska, tedy vzhledem k celkovému počtu obyvatel, bylo důchodců nejvíce v Královéhradeckém a Zlínském kraji a na Vysočině. Jejich počet se zde pohyboval mezi 32 a 33 procenty. Nejmenší podíl příjemců důchodů byl v Praze, Karlovarském a Středočeském kraji - mezi 28 až 30 procenty. (ČSÚ)

Pokud by si česká vláda přestala půjčovat, už letos by jí koncem roku došly peníze na důchody. Jen za letošní rok totiž stát podle nejnovějších čísel ministerstva financí na důchodech vybere o 32 miliard méně, než na ně vydá. A podle nového státního rozpočtu, se kterým se ve středu poprvé ministři seznámili, čeká na vládu Petra Nečase úplně stejný problém i za rok.

Rozpočet na rok 2011 tak odhalil jeden zásadní fakt: důchodový systém se stává vůbec největším průšvihem českých státních financí. Na důchody jde víc než čtvrtina celého rozpočtu a stát už přesto nestíhá vybírat dost peněz na to, aby měl penze z čeho platit.

Aby vůbec mohla vláda příští rok důchodcům přidat, a přitom zároveň snížit oproti letošku schodek státního rozpočtu z letošních 163 aspoň na 135 miliard v příštím roce, musela v rozpočtu opravdu velmi tvrdě škrtat.

Kromě faktického zrušení porodného, sociálního příplatku pro nejchudší rodiny s dětmi a dalších sociálních škrtů, které dělají dohromady 11,4 miliardy korun, například Kalousek v rozpočtu napevno počítá s 50procentním zdaněním státní podpory stavebního spoření nebo s desetiprocentním snížením objemu platů veřejných zaměstnanců (s čestnou výjimkou učitelů).

Největší škrt se ale příští rok dotkne českých silnic a železnic. I když letos na rozestavěné silnice a železnice teklo přes státní pokladnu 86,4 miliardy korun, příští rok to bude jen něco přes 58 miliard. 

Stavět se nebude třeba dálnice z Hradce Králové do Jaroměře, zdrží se severočeská D8 na hranice s Německem. Bárta se snaží získat peníze, kde se dá, a tak třeba uvažuje o zvýšení mýtného pro nákladní auta nebo o zdražení dálničních známek. Také chtěl zvýšit pokuty pro bohaté řidiče, kteří mají drahá auta. Tenhle bizarní nápad mu ale zatím premiér Nečas zatrhl.

Třiašedesátiletý bývalý soudce Karel Sochor z Ostravy odcházel v roce 2005 do invalidního důchodu. Výpočet, který mu předložila Česká správa sociálního zabezpečení, jej však šokoval.

Sochor mezi lety 1986 až 2005 vydělával v průměru 68 tisíc měsíčně. Podle státu však měl v důchodu pobírat jen 13 tisíc korun. Sochor se proto obrátil na Ústavní soud, který mu dal loni v dubnu za pravdu. Podle nálezu musí zmizet nespravedlnost, kdy lidé s vysokými příjmy dostávají extrémně nízké důchody.

"Byl jsem solidární roky, když z mého platu šly odvody na sociální pojištění bez omezení. K tomu se při výpočtu důchodu vůbec nepřihlíželo. I ta solidarita musí mít nějaké meze," řekl Sochor.

IDS v uplynulých dnech městu oznámil, že stavba bude místo plánovaných 27 miliard stát o rovných deset miliard více. Zdůvodňuje to "novými skutečnostmi". Například tím, že Český báňský úřad nařídil zabezpečovací práce za téměř jeden a půl miliardy nebo že město a městské části měly nové požadavky nad rámec původního projektu.

Jenže pohled do zmíněné zprávy ukazuje, že stavba ještě podraží o další stamiliony.  V uvedeném materiálu jsou totiž uvedeny "Známé a do investičních nákladů nezahrnuté požadavky," které dosahují půl miliardy korun.

Většina z nich bude muset být provedena, jsou mezi nimi například protihluková opatření v Holešovičkách, oprava kolem zastávky Dejvická, úprava Letenské pláně, zakrytí povrchové trasy v Tróji či architektonické úpravy výdechů tunelu.

Největší světový výrobce mobilních telefonů, finská společnost Nokia, vstupuje do partnerství s největším světovým výrobcem softwaru, americkou společností Microsoft.

Nokia tak ve videu na síti YouTube potvrdila spekulace, které kolovaly na finančních trzích.

Smyslem uzavřeného partnerství je vytvořit protiváhu společnosti Googlu a jejímu operačnímu systému Android. "Je to sňatek z rozumu. Nokii totiž selhala strategie s vývojem vlastního systému," uvedl pro BBC analytik Ben Wood ze CCS: Insight.

Dohoda se netýká jen operačního systému. Nokie by měly používat i vyhledávač Microsoftu Bing, který se neúspěšně snaží konkurovat Googlu. Naopak Microsoft by využíval aplikaci Nokia Maps, opět v boji s Google Maps.

"První iPhone se objevil na trhu v roce 2007 a my pořád nemáme produkt, který by se jim přiblížil," podotkl Elop, který je Kanaďan a zároveň první člověk v čele Nokie z jiné země než z Finska.

Investory první oznámené plány skutečně příliš nenadchly.

Rada Jihomoravského kraje se v minulém týdnu rozhodla nepřidělit některým osmiletým gymnáziím finanční prostředky a tím jako jejich zřizovatel de facto ruší třídy v oblíbených a kvalitních školách. Škola dosahuje výborných výsledků, převis poptávky studentů je čtyřnásobný proti počtu míst v otevírané třídě (např. Šlapanické gymnázium), tak ji oranžovo-černá jihomoravská krajská koalice zruší. A ať jsou to pánové od lidovců (Juránek) nebo ze sociální demokracie (Janda), budou společně tvrdit, že to dělají kvůli tomu, že jednak už není takový zájem a jednak chtějí zvýšit kvalitu výuky. Komicky orwellovské ohýbání reality.

V Česku je nyní dvanáct ekoduktů. Stavba jednoho stojí 250 až 500 milionů korun. "Nikdo nás nenutí budovat pro migrující zvěř stavby typu ekoduktů. Ani zákony, ani ekologické organizace," říká ředitel úseku výstavby ŘSD René Poruba.

Přestože ŘSD nemá k dispozici přesná čísla, stávající ekodukty špatně fungují. Existují i příklady, že po nich vede obslužná asfaltová silnice se značkami určujícími přednost v jízdě. Na rychlostní silnici R 35 u Dolního Újezdu na Přerovsku zase přechodu zvěře vadí světlo veřejného osvětlení, na Karlovarsku na rychlostní silnici R6 vede zase ekodukt na pole nedaleko supermarketu Makro, kam zvířata také ztěží půjdou. Dalším agrumentem proti ekoduktům jsou podle ŘSD náklady na jejich údržbu. Během třiceti let je nutné do jednoho ekoduktu investovat až dvě miliardy korun.

Jestli údržba nějakého tunelu za 500 milionu spotřebuje za třicet let ještě čtyřikrát tolik za údržbu, tak asi něco není v 21. století v pořádku. Zajímalo by mě, jestli si takto staví i pro sebe. Jestli když mají barák za pět milionů, jestli do jeho provozu vloží během třiceti let také ještě dvacet milionů.